Mít někoho rád?

30. srpna 2012 v 14:04 | Ivy |  Píšu

Proč jsem sama?

Mám zase náladu na hlubokomyslné úvahy. SHIT :D

Když se na tohle zeptám sama sebe říkám si věty typu. Jsem spokojená se svou samotou, pokud nemáš ráda sama sebe nemůžeš to chtít po někom jiném - anebo jít ještě dál a milovat někoho - sebe? Ne...
Když se na to zeptáte lidí v mém okolí. Jsem nepřístupná, nekomunikativní, nespolečenská, skoupá na slovo, nerada se seznamuji, ve společnosti svých lidí s jedním neznámým vetřelcem spíš raději mlčím, protože otevřít se dokáži jen před svými lidmi.
Pravdou je, že kdysi jsem měla pekelné komplexy. Z nedokonalé pleti, ze své postavy, z jezení na veřejnosti, ze svých názorů, co by se mohly dostat na veřejnost. Většinu jsem už eliminovala, ale... pořád ve mě doutná holka, co dá přednost prázdné místnosti s knihou než hlučné společnosti.
A přesto všechno i já mám nárok na někoho, kdo mě bude mít rád? Nemá na tohle nárok každý? Každý si zaslouží lásku. V jakékoliv podobě. Přátelství, kámarádství, partnerství... whatever... bullshits...
Pokud jste ještě v představě, že na vás v životě někdo čeká je to kec. Nikdo nečeká a pro štětsí se musí tvrdě bojovat.
Where is the love?
A rozlučte se sluncem. Bude už jenom hůř. Vítej podzime, vítej podzimní depko. Do mně jsem připravená.
 


Komentáře

1 Lilly Lilly | E-mail | Web | 30. srpna 2012 v 14:21 | Reagovat

Zaujímavo napísané. Priznám sa, nad týmto som ešte takto nepremýšľala. A fakt sa mi páči, ako píšeš :)

2 Haňul Haňul | Web | 30. srpna 2012 v 18:41 | Reagovat

Tak hrozně se netěšim na školu, že sem zapomněla na depresivní období 'back in black'. Asi budu vždycky trapnej snílek, ale jestli má někdo přijít tak prostě příde. Je jasný, že na mě nezazvoní, když budu věčně sedět doma, ale násilím mě vytáhli na diskotéku, tak sem tam v koutku seděla a on si mě tam našel. Někdy to jenom trvá trochu dýl..

3 Haňul Haňul | Web | 30. srpna 2012 v 20:48 | Reagovat

Říkají mi to všichni, ale nemůžu se těch nervů zbavit. Samotnej mi to vadí :D

4 Katharina Klein. Katharina Klein. | Web | 31. srpna 2012 v 23:19 | Reagovat

S tím jezením na veřejnosti si mi připomněla moje ne moc dobré období :) dokázala jsem jíst před každým ale ne před klukama. Bod zlomu přišel když jsem se dostala do třídy kde jsme byli jen dvě holky a 24 kluků. Po dvou měsicích jsem měla náběh na bulimií a nebyla jsem schopná udržet v ruce ani hrníček:// bylo to strašné..jsem ráda že tohle období mám zasebou a že teď sprominutím žeru kdekoliv a s kýmkoliv :))

5 Petra Petra | Web | 1. září 2012 v 12:30 | Reagovat

Fúha, ty máš asi od optimistu ďaleko...ale takéto nálady máva každý. Áno, svet je zlý a plný falošných ľudí a sľubov, ale cez to všetko sa v ňom dá nájsť niekoľko dobrých vecí. :)

6 An.~ An.~ | Web | 4. září 2012 v 16:41 | Reagovat

Taková jsem byla taky.Jednu dobu mně to strašně vyhovovalo.Pak si ale člověk uvědomí,o kolik věcí přijde,zamešká a u ostatních si dělá obrázek slabé osůbky,která se může stát i terčem šikany.Časem ti to dojde,jak nudné je být osamělá.
Nedostatky,které na sobě vidíš jsou zbytečné rozebírat.Každý jsme jaký jsme,měli bychom se spokojit s tím,co nám Bůh nadělil a né pohrdat jeho výtvorem.
Ano,každý má nárok.Pokud se bere v úvahu i tvá uzavřená povaha.
Takových uzavřených kluků i holek je na světě spoustu a výhoda na tom je,že takoví lidé nikomu neškodí.
Pokud si tě bude chtít kluk najít,určitě si tě najde,věřím v to.Ale se někdy oháknout a jít mezi lidi,bavit se.Když jsem začala,stal se ze mě uplně jiný člověk.Uvidíš,jak si ostatní kluci budou kolem tebe motat.
Věř mi,je obtížné se jich zbavovat:))

7 An.~ An.~ | Web | 4. září 2012 v 16:41 | Reagovat

povol prosím)) spam.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama